Pouť v Dolním Ročově

rocov1.jpg, 51 kB

Lounská farnost si Ročov zvolila za své poutní místo a každoročně sem putuje u příležitosti svátku Nanebevzetí Panny Marie, 15. srpna. Část společenství volí tradičně formu pěší pouti, na kterou jsou všichni zájemci vřele zváni!

Svátek Nanebevzetí Panny Marie:
v Jeruzalémě se slavil tento den už v 5. století, od 6. století ho slaví celý křesťanský Východ a od 7. století se začíná slavit v Římě. V pozdějších staletích se stává nejčastějším titulem mariánských kostelů. Papež Pius XII. prohlásil 1. 11. 1950 skutečnost, že po skončení života "byla neposkvrněná Matka Boží vzata s tělem i duší do nebeské slávy", za článek víry.

PŘEHLED BOHOSLUŽEB

bohorodicka.jpg, 27 kB

Z historie kláštera:
Klášter, jehož budovy kostela a konventu jsou dominantou celého údolí, založil v roce 1373 Albrecht z Kolovrat pro řád augustiniánů poustevníků s písemným schválením císaře Karla IV.
Listina, v níž Kolovrat dává statky klášteru ležícímu "in hereditatibus nostris propriis in Valle Beatae Virginis et vulgariter Roczow nuncupatis", tj. "na našich dědičných pozemcích v Údolí blahoslavené Panny, obecně zvaných Ročov", je datována k roku 1380.
Husitské války klášter přečkal, i když upadal zejména majetkově a chátral. Nicméně zakladatelův rod stále projevoval svou přízeň: v letech 1520-1523 byl konvent na náklad Václava Bezdružického z Kolovrat a jeho bratra Jiřího opraven. Během 16. století však úpadek pokračoval a největší pohromu přinesla třicetiletá válka. Roku 1631 byl Dolní Ročov napaden Sasy, klášter byl vyloupen a pobořen. Pomoc poskytli znovu Kolovratové: roku 1644 Jindřich Libštejnský odkázal 7000 zlatých, za něž byl konvent v letech 1647-1648 důkladně opraven. Počátek 18. století přinesl první velkou přestavbu, kterou vedl Giovanni Santini. bohorodicka2.jpg, 18 kB V letech 1715-1718 přistavěl do průčelí kostela velikou věž a zřídil hřbitovní kapli. Roku 1731, 1740 a zejména roku 1745 přišly veliké průtrže mračen, které poškodily budovy natolik, že bylo rozhodnuto o přestavbě. Byla svěřena Kiliánu Ignáci Dietzenhoferovi a začala r.1746. Vzniklo tak architektonicky vynikající dílo, které nemá v širším regionu soupeře. Po stavitelově smrti v roce 1751 vedl práce architekt Anselmo Lurago, který stavěl budovy konventu. Práce pokračovaly pomalu a hrubá stavba byla dokončena až v roce 1765.
Roku 1950 byl klášter zrušen a přeměněn na věznici, později na kasárna. V roce 1961 zde byla zřízena dětská psychiatrická léčebna, která zde sídlila do roku 1995. Klášter byl vrácen řádu sv. Augustina, avšak v současné době jsou budovy prázdné.

převzato z publikace "Ročov, obec na podlesí", Karel Mareš, 2002