Děkanství Louny

Louny

Děkanský kostel sv. Mikuláše – Národní kulturní památka

Nynější děkanský kostel sv. Mikuláše v Lounech stojí na místě původního kostela Povýšení svatého Kříže z první poloviny 13. století, který byl vystaven pravděpodobně v románském slohu. S přestavbou ve 14. století bylo změněno zasvěcení kostela sv. Mikuláši. Po velkém požáru, který roku 1517 zničil téměř celé město, se z kostela zachovala pouze věž. Ještě téhož roku se začalo se stavbou nového kostela sv. Mikuláše. Stavba v pozdně gotickém slohu „vladislavské gotiky“ byla dokončena v roce 1537. Autorem projektu a stavitelem byl pravděpodobně královský architekt Benedikt Rejt z Pístova, známý jako Beneš z Loun. Tři stanové věže nad kostelní lodí kryté břidlicí jsou dílem lounského tesaře mistra Eliáše.

Vnitřek kostela netvoří tři lodě, ale jeden síňový prostor. Klenbu podpírá šest štíhlých osmibokých pilířů. Ve výšce 18 metrů je pozdně gotická žebrová protínaná „síťová“ klenba. Dominantou interiéru je trojdílný barokní oltář, vyřezávaný v letech 1701 – 1708 z lipového dřeva. Je dílem sochařů a řezbářů Jeronýma Kohla a Františka Preisse, truhlářské práce provedl Marcus Nonnenmacher. Oltářní obrazy pocházejí od malíře Jana Schummera.

Podrobněji o kostele sv. Mikuláše zde. Informace pro zájemce o navštívení kostela zde.

Kaple Nejsvětější eucharistie v kostele sv. Mikuláše

Kaple Nejsvětější eucharistie vznikla v době po Druhém vatikánském koncilu, kdy se začaly vytvářet při farnostech menší objekty – kaple, ale i farní kaple, kde se lidé shromažďovali k bohoslužbám v krajně nepříznivém počasí, během oprav kostela a podobně. Kaple vytvářely především prostředí, ve kterém se mohli věřící setkávat každodenně, ale také při adoraci a v tichém koutku kostela.

Při lounském farním kostele vznikla kaple Nejsvětější eucharistie v jeho podkruchtí. Kaple je překlenutá skleněnou zdí, opatřena akumulačními kamny a veškerým vybavením k bohoslužbám zhotoveným v roce 2008: svatostánek, gotická Madona, oltář, ambon, sedes v barokní úpravě. Za zmínku stojí Krásná Madona z konce 15. století, rovněž sousoší sv. Kříže z rokokové doby je pro svoje umělecké ztvárnění význačnou památkou. Nejsvětější Trojice a sv. Anna Samodruhá je prací Jeronýma Kohla a Františka Preisse – sochařů, kteří vyzdobili celý kostel.

Kostel Nejsvětější Trojice a Čtrnácti sv. Pomocníků

Kostel je nazýván hřbitovní. Byl vystavěn na poděkování Bohu s prosbou, aby město Louny minulo morové neštěstí. Dnes kostelík, který je nově opraven a vyzdoben slouží k bohoslužbám, ale i kulturní činnosti.

Kostel je  vybaven novodobými sochami Božského Srdce Páně,  Panny Marie Lurdské, a dvěma světlonoši v nikách lodi. Za zmínku rovněž stojí krásný barokní obraz Panny Marie s oknem, s figurálním rámem, a čtyři apoštolové v elipsovitých rámech.

Podrobněji o kostele Nejsvětější Trojice a Čtrnácti sv. Pomocníků zde.

Kostel Panny Marie, Matky Boží

Kostel byl vybudován na začátku 16. Století, kdy vyhořelo město a spolu s ním i farní kostel sv. Mikuláše. Kostel narychlo vybudovaný sloužil jako náhradní za sv. Mikuláše. Dlouhá léta byl využíván jako obřadní síň pro zdejší hřbitov. Z důvodu železničního přejezdu, který bránil při pohřbech, byla postavena obřadní síň v blízkosti hřbitova. Kostel Panny Marie je nyní využíván pro potřeby církve, ale nikoliv k sakrálním účelům.

Kostel sv. Petra

Nejstarším kostel v Lounech, který byl využíván v dřívější době rovněž k pohřebním účelům. Dnes slouží jako lapidárium různých kamenných památek z dřívější doby. Zvláště pak jsou zde umístěny původní sochy Chronose a Víry z Cítolib, aby nedošlo k jejich úplné destrukci. Sochy jsou vytvořeny naším sochařem M. B. Braunem, který je zhotovil na konci svého života. Rovněž je zde starobylý lounský erb sejmutý ze západní brány.

Kostel bývá někdy využíván také pro koncertní činnost. Je majetkem města, a město ho v některých případech používá i k svatebním obřadům. Otevřen k nahlédnutí bývá při Noci kostelů a na Den otevřených památek.

Dobroměřice

Filiální kostel sv. Matouše v Dobroměřicích z 13. století má románskou věž, gotickou loď s kazetovým stropem, presbytář s křížovou klenbou. Na východní straně renesanční štít, který má svou obdobu na jižní straně nad vchodem. V letech 2016 - 2017 proběhla generální oprava věže a pláště kostela.

Uvnitř kostela velké bohatství nástěnných gotických maleb, nově restaurovaných.

Nečichy

Kaple sv. Anny na návsi v Nečichách byla postavena roku 1775 za rychtáře Jana Klímy. Při zrušení kaple sv. Jiří na nedalekém Oblíku byl obraz sv. Jiří a zvon přemístěn do zdejší kaple. V roce 1920 většina obyvatel z Nečich přešla do národní Církve československé a nastaly zde, podobně jako v Lounech, velké spory o užívání kaple sv. Anny. Roku 1925 byla kaple zavřena kvůli schválnostem a poté navrácena katolické církvi roku 1927. Obraz a zvon, rovněž zařízení kapličky bylo zcela zničeno.

V dalších letech se o kapli starali místní občané, aby nebudila v obci pohoršení. Kdo ví, zda by dnes bez jejich péče kaple vůbec stála. Poslední opravu provedli roku 2017.

V roce 2017 nechal provést kanovník Werner Horák, obnovu interiéru kaple. Vnitřek zednicky upraven, opatřen novou malbou, vybaven novým obětním stolem, křížem, lavicemi a reprodukcí obrazu sv. Jáchyma a Anny od malíře Josipa Egartnera.

29. července 2017 byla kaple slavnostně posvěcena generálním vikářem litoměřické diecéze Mons. Martinem Davídkem k novému používání. Kaple je zasvěcena sv. Jáchymovi a Anně.

Bohoslužby se konají příležitostně.